Helena:
Pročs mi sám připomněl
Zas těch pár dnů?
Jiří:
Jen ze svých sobeckých
Důvodů

Helena:
Úvod jsi zvlád
Mluv dál
Snad smím ten záměr přijmout
Vždycky kompliment mi krásně zněl
Z tvých rtů

Jiří:
Já ex post slabost mám
Pro těch pár dnů
Deset rán, jedenáct
Soumraků

Helena:
Útulný kout
Skryl nás
Do tajných zátok mých a tvých řas
I v dešti příšerném
Svět zdál se bez mraků

Oba:
Snad smíš jen jednou prožít
Těch pár, pár dnů

Jiří:
Jak žák tehdy jsem zahořel
Němý stál před tvou krásou

Helena:
Ta tvá slova dnes, bohužel
O pár let zpožděná jsou

Jiří:
Kdy jsem já vlastně žil?
Jen těch pár dnů
Helena:
Vlastně žils jen těch pár dnů

Jiří:
Objevil světadíl zázraků
Helena:
Světadíl zázraků

Oba:
Proč s léty ztratíš, zradíš, prodáš, zboříš
Chrám snů?
Proč máš jen jednou prožít
Těch pár, pár dnů?

Jiří:
Snad můžem stokrát
Helena:
Kdo z nás ví? Snad stokrát
Jiří:
Ne jen jednou
Oba:
Nalézt, vyhrát
Těch pár, pár dnů
Těch pár, pár dnů