On:
Jdu dál, i když vím, že mám zůstat stát...
Dávno, dávno jsem ztracený...
Zas míjím tě dál
Pokaždý tě potkám zasněnou a průhlednou

Ona:
Tak zůstaň už stát!
Je známo, že průhledná a zasněná
Trpělivost ztrácí!

On:
To já vím, do tý chvíle zas, než tě potkám
Pak rozhřeším nám útěkem...

Oba:
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!

On:
Zas míjím dny prázdný, mám zvláštní sen
- Křičím, nikdo mě neslyší!

Ona:
Jdeš dál, zase zítra tě ráno potkám
Potají se milujem...

On:
Já pátrám jak dál
Jsem dávno v těch zvláštních ránech ztracený
Pokaždý nás míjím...

Ona:
To já vím, do tý chvíle zas, než tě potkám
Že rána řeším útěkem...

Oba:
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!

Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!

On:
Jsem v tobě skrytý, dávno už nejsem sám
Už nejsem tím, kým jsem byl...

Ona:
Já cítím a vnímám a je mi jasný
Že tohle smysl má
MÁ! Že tohle smysl má!

Oba:
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!

Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Zůstaň už stát!
Dál už nepůjdu!
Zůstaň už stát!
Já už nejdu dál!
Já už nejdu dál!
Dál už nepůjdu!